Zemětřesení v Miroticích na Písecku mělo sílu 3,1 stupně.
Zemětřesení, které ve čtvrtek večer zasáhlo Mirotice na Písecku, mělo sílu 3,1 stupně v hloubce přibližně 23 až 24 kilometrů pod zemí. Novinářům to dnes řekl Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Upřesnil tak prvotní informace, které uváděly sílu 3,2 stupně a hloubku deset kilometrů. Zemětřesení zřejmě nezpůsobilo žádné škody.
Obyvatelé obce nejprve uslyšeli ránu a pak ucítili krátké intenzivní chvění. „Když padla rána, nejprve jsem si myslela, že se blíží bouřka. Ale pak následovalo chvění. Celé to trvalo krátce, možná že to nebyla ani vteřina,“ uvedla starostka Mirotic Martina Mikšíčková (SNK města Mirotice). Podle prvních informací nikdo z obyvatel Mirotic nehlásil, že by mu zemětřesní způsobilo škodu na majetku.
Mikšíčkovou však překvapilo, že se zemětřesení do Mirotic vrátilo po roce. Loni tam bylo 7. března a mělo sílu 3,8 stupně v hloubce 23 kilometrů pod zemí. „Samozřejmě nemáme dobrý pocit z toho, že by se něco podobného mělo takto často opakovat,“ uvedla. Podle Klicpery je zajímavým jevem, že se zemětřesení v tak krátkém časovém intervalu prakticky na stejném místě objevilo znovu. „Důvodů, proč tomu tak je, může být více. A rozhodně se tomu nyní budeme věnovat,“ uvedl Klicpera.
Mikšíčková dodala, že loňské zemětřesení rovněž nezpůsobilo žádné hmotné škody na nemovitostech. „Určitě bychom od lidí věděli, kdyby třeba měli problémy se statikou domů nebo něco podobného,“ řekla starostka.
Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí (OIŽP) poukazuje na to, že Mirotice se nachází přibližně 30 kilometrů od jaderné elektrárny Temelín. V její blízkosti by měl v budoucnosti stát malý modulární reaktor (SMR). „Na nedávném zjišťovacím řízení vlivu životního prostředí (EIA) k SMR v Temelíně jsem loňské zemětřesení u Mirotic a jeho absenci v podkladech k možnému novému atomovému bloku připomněl. Protože se v podkladech EIA loňské zemětřesení nezmiňuje, apeluji na to, že by výskyt nejen loňského, ale i toho letošního zemětřesení u Mirotic měl být brán v potaz jako důležitý prvek při plánování případné výstavby atomového reaktoru v Temelíně,“ uvedl Pavel Vlček z OIŽP. Malý modulární reaktor u Temelína má stát na ploše 15 hektarů.
Česká republika vykazuje díky své geotektonické struktuře relativně slabou seizmickou aktivitu, která je omezena na obvodové části Českého masívu. Nejčastěji se otřesy půdy objevují na Chebsku a Sokolovsku a až na výjimky nepůsobí žádné škody. I ty nejsilnější mají obvykle magnitudo, kterým se označuje výchylka pohybu půdy při zemětřesení, do tří stupňů. Otřesy okolo dvou stupňů většinou lidé nezaregistrují, a pokud ano, tak spíše v noci, kdy je klid a ticho. Nejsilnější zemětřesení se za poslední dekády vyskytlo na Chebsku v roce 1985 a mělo magnitudo 4,6. Čtvrteční zemětřesení zaznamenali lidé na Písecku, Strakonicku, Příbramsku a dalších oblastech v jižních a středních Čechách.
Zdroj: ČTK