Jihočeský kraj i řada měst na jihu Čech v posledních letech výrazně navýšily investice. Využívají přitom především peníze, které si v minulých letech odložily do rezerv. Obce v regionu od roku 2022 v průměru směřovaly na investice zhruba třetinu svých příjmů. Na jednoho obyvatele tak připadlo ročně 12 975 korun, tedy o 1658 korun více, než činí průměr za všechny kraje.
Vyšší investiční aktivita se zároveň promítla do zadlužení. Míra zadlužení jihočeských obcí loni dosáhla 13 procent. Přestože jde stále o hodnotu pod republikovým průměrem, mezi kraji rostlo zadlužení na jihu Čech nejrychleji. Na konci roku 2025 připadal na každého obyvatele krajský dluh v přepočtu 5669 korun. Meziročně se přitom zvýšil o 32 procent.
Obce ale navzdory vyšším výdajům disponovaly značnými finančními rezervami. Na bankovních účtech měly na konci loňského roku v přepočtu 24 292 korun na obyvatele. To byla třetí nejvyšší částka mezi českými kraji. Údaje vyplývají z dat společnosti CRIF a vyjádření zástupců kraje a jihočeských měst.
Jihočeský kraj investuje miliardy
Jihočeský kraj v současném volebním období hospodaří s přebytky a zároveň postupně zvyšuje objem peněz určených na investice. Loni na ně vynaložil 4,881 miliardy korun. V letošním rozpočtu je podle údajů k 30. červnu připraveno na investiční akce 7,886 miliardy korun.
Investice se přitom netýkají pouze dopravy, která dlouhodobě patří mezi hlavní priority kraje. Peníze míří také do sociálních služeb, kultury, školství, sportu nebo podpory turistického ruchu. Podle Hany Dědičové z kanceláře jihočeského hejtmana kraj rozšiřuje investiční aktivity do více oblastí.
České Budějovice překonávají miliardu ročně
Výrazně investují také České Budějovice. Zatímco v roce 2022 město vynaložilo na investice 548 milionů korun, od následujícího roku už jejich objem pravidelně překračuje miliardu. Za první polovinu letošního roku město investovalo dalších téměř 472 milionů korun.
Od roku 2022 do poloviny roku 2026 tak České Budějovice podle prvního náměstka primátorky Petra Maroše (Naše Česko) proinvestovaly celkem 4,51 miliardy korun. Peníze směřovaly do různých oblastí fungování města. Výrazně se investovalo například do školství, kam loni město poslalo rekordních 457 milionů korun.
Tábor využívá úspory
Také Tábor v posledních čtyřech letech investoval značné částky, přestože jeho rozpočty byly většinou schodkové. Město totiž využívalo peníze, které si vytvořilo v předchozích letech. Zároveň nemuselo kvůli investicím čerpat nový bankovní úvěr.
Za poslední čtyři roky Tábor vyčlenil na investiční akce přibližně 1,7 miliardy korun. Nejvíce peněz směřovalo do sportu, dopravní infrastruktury, bydlení a bytového hospodářství. Oproti předchozímu volebnímu období se objem investic zvýšil téměř o 300 milionů korun.
Jindřichův Hradec sahá do rezerv
Výrazný růst investic je patrný také v Jindřichově Hradci. Město mělo na začátku roku 2024 na účtech 824,4 milionu korun. Následně začalo své finanční rezervy využívat k financování rozsáhlejších projektů.
Zatímco v roce 2024 město investovalo 337,4 milionu korun, loni už částka dosáhla 909,3 milionu. Pro letošní rok jsou naplánovány investice za dalších 832,1 milionu korun. Podle radnice tak město v posledních letech výrazně zrychlilo tempo, kterým své rezervy využívá.
Písek staví bazén i sportovní halu
Velké projekty realizuje také Písek. Jedním z nejvýznamnějších je nový plavecký stadion s vnitřním a venkovním bazénem a wellness zázemím. Stavba má vyjít přibližně na 400 milionů korun bez DPH.
Další významnou investicí je nová sportovní hala, jejíž náklady přesáhnou 130 milionů korun bez daně. Přibližně 300 milionů korun si vyžádá také přístavba Základní školy Tomáše Šobra. Kvůli rozsáhlým projektům hospodařilo město ve dvou z posledních tří let se schodkem.
Strakonice zůstávají bez úvěrů
Strakonice naopak v posledních dvou volebních obdobích hospodaří bez bankovních úvěrů. Přesto se městu daří držet investice na poměrně vysoké úrovni. Jejich roční objem se většinou pohybuje mezi 170 a 250 miliony korun.
K největším projektům posledních let patřila rekonstrukce Volyňské ulice, která stála zhruba 120 milionů korun. Více než 130 milionů korun si vyžádala také oprava části Velkého náměstí.
Jihočeská města tak v posledních letech ve velké míře využívají dříve vytvořené rezervy a přesouvají část svých finančních prostředků do konkrétních staveb a modernizace veřejného majetku. Přestože s tím roste jejich zadlužení, region jako celek stále patří mezi kraje s relativně nízkou mírou dluhu a vysokými finančními rezervami.
REDAKCE / Zdroj: ČTK