Na lipenské přehradě probíhá dvoutýdenní hydrobiologický výzkum, který vede tým z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu. Odborníci zkoumají celkový stav rybí obsádky, především vývoj candáta obecného a největšího predátora lipenských vod – sumce velkého.
Podle předběžných výsledků však početnost sumců klesá. „Úlovky z posledních let se tentokrát neopakují, trend populace sumce na Lipně jde spíše dolů. Stejně to potvrzují i sportovní rybáři,“ uvedl Martin Čech z Hydrobiologického ústavu AV ČR. Dodal, že počasí vědcům práci komplikuje – babí léto střídají prudké ochlazení, déšť a vítr.
Český sumec předčí španělského
Přestože počty sumců nejsou rekordní, jejich velikost stále budí respekt. Minulý týden vědci dokončili obdobný výzkum na španělské přehradě Mequinenza, kde odlovili 66 sumců. Jejich průměrná hmotnost však byla nižší než na Lipně. „Kdo touží po opravdu velké rybě, nemusí jezdit až do Španělska. I na Lipně je šance chytit trofejní kus,“ dodává Čech. Důkazem je letošní největší úlovek – třicetiletý sumec dlouhý 212 centimetrů a vážící 55 kilogramů.
Lov jako na moři
K odlovu vědci využívají metodu dlouhých šňůr, běžně používanou při lovu žraloků nebo tuňáků. Tento postup uplatňují i v rámci mezinárodního projektu LIFE Predator, kde pomáhají tlumit přemnožené populace sumců na jihu Evropy. Tamní ekosystémy totiž čelí invazi tohoto dravce, který nemá přirozeného nepřítele a díky klimatické změně i vysoké úživnosti vod prosperuje.
„Sumec je vrcholový predátor s obrovskou plodností. Velcí jedinci mohou ročně vyprodukovat přes dva miliony jiker. Zároveň uloví prakticky cokoliv, a to i v noci, kdy má kořist malou šanci na útěk,“ vysvětluje Čech.
Na Lipně je ale situace odlišná. Vysoká poloha nádrže a dlouhé zimy růst sumců zpomalují, což přirozeně omezuje jejich populační rozmach. Další regulaci zajišťuje Český rybářský svaz prostřednictvím pravidel rybolovu, která lze pružně upravovat podle výsledků výzkumů.
Candáti v dobré kondici, ale pod tlakem
Vědci sledují lipenskou nádrž dlouhodobě, první systematická měření začala v roce 2008. Impulsem byla krize populace candátů na přelomu tisíciletí. Od té doby se situace zlepšila – candáti rychle rostou a v některých letech vytvářejí silné ročníky. Přesto v posledních letech narůstá jejich přirozená úmrtnost a hustota populace nedosahuje hodnot z 70.–90. let. „Predace a konkurence sumce může být jedním z faktorů, které candáty omezují,“ říká Jan Kubečka z Biologického centra AV ČR.
Výzkum pro udržitelné hospodaření
Dvacetičlenný tým odborníků nyní mapuje celou přehradu – od přítoku až po hráz. Sledování zahrnuje nejen ryby, ale i řasy a bezobratlé, které tvoří základ potravního řetězce. Všechny odlovené ryby jsou po měření a analýzách opět vypuštěny zpět do vody.
Na základě výsledků pak odborníci připravují doporučení pro hospodaření s nádrží – úpravy pravidel rybolovu, vysazování ryb nebo predikce výnosů. Cílem je dosáhnout rovnováhy mezi atraktivními úlovky pro rybáře a dlouhodobě zdravým ekosystémem Lipna.
REDAKCE / Zdroj: TZ Akademie věd České republiky / foto zdroj: commons.wikimedia