V Jihočeském kraji žilo na konci června 2025 podle předběžných výsledků 651 830 obyvatel, z tohoto počtu bylo 330 504 žen, tedy 50,7 %. Proti stavu na začátku roku se počet obyvatel snížil o 1 397 osob. Snížení počtu obyvatel ovlivnila především výrazně nepříznivá přirozená měna obyvatelstva.
Sňatečnost byla v Jihočeském kraji nižší než ve stejném období minulého roku (3,0 ‰) a byla nižší než průměr za celou republiku (3,2 ‰). V mezikrajském srovnání měla s dalšími čtyřmi kraji druhou nejnižší hodnotu. Nejvyšší hodnota sňatečnosti byla zaznamenána v hlavním městě Praze (3,6 ‰) a nejnižší ve Zlínském kraji (2,9 ‰).
Celkem bylo v 1. pololetí 2025 v Jihočeském kraji uzavřeno 980 sňatků, což je o 164 méně než před rokem. Z celkového počtu sňatků bylo v kraji uzavřeno 62,7 % sňatků, kdy oba snoubenci byli svobodní. Pro dalších 72,9 % ženichů a 72,2 % nevěst se jednalo o první sňatek, kdy jejich partneři již měli tuto zkušenost za sebou. V kraji byla nejvyšší sňatečnost zaznamenána v okrese Písek (3,4 ‰), nejnižší v okresech Jindřichův Hradec (2,5 ‰). V podrobnějším členění byla sňatečnost největší na území SO ORP Týn nad Vltavou (5,0 ‰), naopak nejmenší na Dačicku (1,8 ‰).
V 1. pololetí 2025 bylo v kraji rozvedeno celkem 642 manželství, což je o 6 rozvodů méně než ve stejném období minulého roku. Rozvodovost s relativní hodnotou 2,0 ‰ byla v kraji nepatrně vyšší než republikový průměr (1,9 ‰). V rámci mezikrajského srovnání byla na sedmé pozici. Nejnižší relativní hodnota rozvodovosti byla zjištěna ve Zlínském kraji (1,5 ‰), nejvyšší v Karlovarském kraji (2,2 ‰).
V Jihočeském kraji byla rozvodovost nejvyšší v okrese Český Krumlov (2,3 ‰), naopak nejnižší v okresech Jindřichův Hradec a Tábor (1,7 ‰). V územním detailu se nejméně lidé rozváděli v SO ORP Trhové Sviny (1,4 ‰), nejvíce na Vodňansku (2,4 ‰).
Z celkového počtu rozvodů v Jihočeském kraji bylo rozvedeno 369 manželství s nezletilými dětmi. Z těchto rozvedených manželství se jednalo v 40,1 % o ukončené manželství s jedním nezletilým dítětem a v 49,1 % se dvěma nezletilými dětmi. Bylo rozvedeno také 40 manželství se 3 a více nezletilými dětmi. Pro 80,7 % mužů a 81,0 % žen se jednalo o první ukončení manželství.
Živě se v kraji narodilo 2 262 dětí, z toho 1 155 chlapců. Proti stejnému období minulého roku to bylo o 332 dětí méně. S relativní hodnotou porodnosti 7,0 ‰ (přepočet na 1 000 obyvatel středního stavu), která byla mírně vyšší než republikový průměr (3,9 ‰), se Jihočeský kraj zařadil na páté místo mezi kraji. Nejvyšší porodnost byla zjištěna v hl. městě Praze (7,6 ‰), naopak nejnižší v Karlovarském kraji (6,2 ‰).
V rámci kraje byla nejvyšší porodnost v okresech České Budějovice a Tábor (7,4 ‰), nejnižší pak v okresech Písek a Strakonice (6,5 ‰). V územním detailu byla nejvyšší porodnost v SO ORP Týn nad Vltavou (9,4 ‰), nejnižší na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Blatná a Milevsko (5,1 ‰).
Jako první v pořadí se v 1. pololetí 2025 narodilo 45,9 % dětí, druhorozených bylo 39,8 % a zbylých 14,3 % připadalo na děti, které se narodily jako třetí a další v pořadí.
Podíl dětí narozených mimo uzavřené manželství se v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšil a měl hodnotu 49,7 %. Nejvyšší podíl dětí, které se narodily mimo manželství, byl zaznamenán v okrese Jindřichův Hradec (57,6 %) a nejmenší pak v okrese Tábor (45,7 %).
Ve sledovaném období zemřelo 3 623 osob (1 894 mužů a 1 729 žen), což je o 266 osob více než ve stejném období minulého roku. Celková úmrtnost v kraji (11,2 ‰) byla vyšší než republikový průměr (10,7 ‰) a mezi kraji byla na šesté nejvyšší hodnotě. Nejvyšší počty zemřelých byly ve věkové skupině od 70 do 89 let (2 256 osob).
V relativním vyjádření (přepočet na 1 000 obyvatel středního stavu) lidé nejméně často umírali v hl. městě Praze (8,9 ‰), nejvíce v Karlovarském a Ústeckém kraji (12,1 ‰). Na území kraje byla nejnižší úmrtnost v okrese České Budějovice (10,1 ‰), nejvyšší úmrtnost pak byla v okrese Písek (12,6 ‰). V podrobném pohledu byla na území kraje nejnižší úmrtnost v SO ORP Vodňany (9,5 ‰) a nejvyšší ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Soběslav (13,3 ‰).
Kojenecká úmrtnost (2,7 ‰) byla v Jihočeském kraji nižší než republikový průměr (2,8 ‰).
Podstatně menší počet živě narozených dětí než zemřelých osob snížil počet obyvatel Jihočeského kraje v 1. pololetí 2025 o 1 365 osob.
Přirozená měna byla v záporných hodnotách ve všech krajích, zejména v Karlovarském kraji (−5,9 ‰), nejnižší záporný přirozený úbytek byl zaznamenán v hl. městě Praze (−1,3 ‰). V Jihočeském kraji činil přirozený úbytek v přepočtu na tisíc obyvatel −4,2 ‰ a byl vyšší než průměr Česka (−3,8 ‰).
Také ve všech okresech kraje byl v 1. pololetí 2025 zaznamenán přirozený úbytek obyvatelstva, nejvyšší záporné hodnoty dosáhl v okrese Písek (−6,1 ‰) a nejnižší v okrese České Budějovice (−2,7 ‰), kde v SO ORP Týn nad Vltavou byla hodnota přirozeného úbytku nejnižší (−0,1 ‰). Nejvyšší záporná hodnota byla zjištěna v SO ORP Milevsko (−7,4 ‰).
V 1. pololetí 2025 se do Jihočeského kraje přistěhovalo 4 807 osob, naopak 4 839 osob se z kraje odstěhovalo, migrace tedy byla v mírných záporných hodnotách (−32 osob). Z ciziny se do Jihočeského kraje přistěhovalo 1 866 osob. Do ciziny se odstěhovalo celkem 2 324 osob.
Záporná migrační salda byla zaznamenána ve všech krajích Česka, kromě Středočeského kraje (v relativním vyjádření na 1 000 obyvatel činilo +4,9 ‰). Relativně nejčastěji se lidé stěhovali z Plzeňského kraje (−6,5 ‰). V Jihočeském kraji mělo migrační saldo hodnotu −0,1 ‰.
V jednotlivých okresech Jihočeského kraje byly hodnoty stěhování různé, od kladných hodnot v pěti okresech, zejména v okrese Tábor (1,9 ‰) až po záporné v okresech Písek a Prachatice. Největší migrační přírůstek byl v územním detailu zaznamenán na Blatensku (+3,4 ‰), nejvíce se lidé stěhovali z Prachaticka (−5,7 ‰). Mezi obcemi uvnitř kraje se přestěhovalo 7 068 osob (tzv. vnitřní stěhování).
Celkový úbytek obyvatel byl v 1. pololetí 2025 zaznamenán ve všech krajích Česka, kromě Středočeského kraje (2,1 ‰). Nejvyšší záporná relativní hodnota celkového úbytku byla zjištěna v Plzeňském kraji (−11,1 ‰).
Také ve všech okresech Jihočeského kraje byly zaznamenány úbytky obyvatel. V relativním vyjádření nejvíce obyvatel ubylo v okrese Písek (−10,5 ‰) a zejména v SO ORP Písek (−11,1 ‰). Mírný přírůstek počtu obyvatel byl zaznamenán jen v SO ORP Vodňany (+0,5 ‰).
Další informace:
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.
Zdroj: ČSÚ