V roce 2023 se v Jihočeském kraji počet obyvatel opět zvýšil

V roce 2023 se v Jihočeském kraji počet obyvatel opět zvýšil.

V Jihočeském kraji žilo k 31. 12. 2023 podle předběžných výsledků 654 505 obyvatel, přičemž mírně převažovaly ženy (50,8 %). Proti stavu na začátku roku se počet obyvatel zvýšil o 2 202 osob. Tuto skutečnost výrazně ovlivnil kladný migrační přírůstek (+3 792). Příznivou hodnotu migrace však snížila záporná hodnota přirozené měny (−1 590).

V počtu obyvatel jsou od roku 2022 zahrnuty osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR.

V Jihočeském kraji se v roce 2023 zvýšil počet obyvatel o 2 202 osob. Nárůst zaznamenaly všechny okresy kraje kromě okresu Jindřichův Hradec (−155). Nejvíce obyvatel přibylo v okrese České Budějovice (+1 500). Ženy převažovaly v šesti okresech kraje, nejvíce na Českobudějo­vicku (51,1 %), v menšině byly ženy zastoupeny pouze v okrese Český Krumlov (49,8 %).

Živě se v kraji v roce 2023 narodilo celkem 5 349 dětí, což bylo o 738 dětí méně než v předchozím roce. Mezi živě narozenými dětmi tradičně mírně převažovali chlapci (2 710), jejich podíl činil 50,7 %. Jako první v pořadí se narodilo 44,6 % dětí, druhorozených bylo 39,7 % a zbylých 15,7 % připadalo na děti, které se narodily jako třetí a další v pořadí.

Podíl dětí narozených mimo manželství se v kraji proti minulému roku mírně snížil a měl hodnotu 49,4 %. Nejvíce dětí se nesezdaným párům narodilo na Jindřichohradecku (54,6 %), nejmenší podíl dětí narozených mimo manželství uvedl okres České Budějovice (44,7 %).

Porodnost se v roce 2023 snížila v celé České republice. V Jihočeském kraji měla relativní hodnotu 8,2 ‰ a byla nižší než celorepublikový průměr (8,4 ‰). Jihočeský kraj se zařadil na osmé místo mezi kraji. Nejvyšší porodnost byla vykázána v hlavním městě Praze (9,1 ‰), naopak nejméně dětí na 1 000 obyvatel se narodilo v Karlovarském kraji (7,2 ‰).

V rámci Jihočeského kraje byla nejvyšší porodnost v okrese České Budějovice (8,6 ‰), nejnižší pak v okrese Písek (7,7 ‰).

Ve sledovaném období zemřelo 6 939 osob, což bylo o 477 osob méně než v minulém roce. Celkem zemřelo 3 615 mužů a 3 324 žen. Nejvyšší podíl zemřelých byl ve věkové skupině 70 až 89 let.

Celková úmrtnost v kraji (10,6 ‰) překonala republikový průměr (10,4 ‰) a byla sedmá nejvyšší mezi kraji. Nejvyšší úmrtnost v přepočtu na 1 000 obyvatel byla v Ústeckém kraji (11,7 ‰), naopak nejnižší v hlavním městě Praze (8,9 ‰).

V relativním vyjádření zaznamenal nejnižší úmrtnost okres Český Krumlov (9,2 ‰).

Kojenecká úmrtnost (2,4 ‰) nepatrně přesáhla celorepublikový průměr (2,2 ‰) a byla vyšší než v předchozím roce.

Vyšší počet zemřelých osob než živě narozených dětí snížil během roku 2023 počet obyvatel kraje o 1 590 osob. Přirozený úbytek v přepočtu na tisíc obyvatel v Jihočeském kraji měl hodnotu −2,4 ‰ a byl vyšší než průměr za ČR (−2,0 ‰). Kladná přirozená měna byla v roce 2023 zaznamenána pouze v hlavním městě Praze (+0,3 ‰), v ostatních krajích došlo k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou, nejvíce v Karlovarském kraji (−4,1 ‰).

V Jihočeském kraji došlo ke snížení počtu obyvatel přirozenou měnou ve všech okresech, nejméně v okrese Český Krumlov (−1,2 ‰), naopak nejvíce v okrese Písek (−3,1 ‰).

Během roku 2023 se do Jihočeského kraje přistěhovalo 11 412 osob a 7 620 osob se z kraje vystěhovalo. Díky převaze přistěhovalých činil přírůstek stěhováním 3 792 osob, ale byl již výrazně nižší než v předchozím roce.

Migrační přírůstky zaznamenaly všechny kraje ČR, nejvyšší relativní migrační přírůstek byl zaznamenán v hlavním městě Praze (+19,7 ‰), nejnižší hodnotu přírůstku stěhováním uvedl Ústecký kraj (2,5 ‰).

V regionálním pohledu vykázal tradičně převahu přistěhovalých nad vystěhovalými především okres České Budějovice (+1 885), ale kladné hodnoty migrace byly zaznamenány ve všech okresech kraje.

Z ciziny se v loňském roce do kraje přistěhovalo 5 914 osob, převážně z Ukrajiny (74,1 %), do ciziny se odstěhovalo 2 000 osob a nejčastěji to bylo také na Ukrajinu. Mezi obcemi uvnitř kraje se přestěhovalo 12 923 osob (vnitřní stěhování)

Během roku 2023 bylo v  kraji uzavřeno 2 990 sňatků, což bylo meziročně o 323 méně. Svůj první sňatek, kdy byli nevěsta i ženich svobodní (tzv. protogamní sňatky), uzavřelo 64,8 % snoubenců. Z celkového počtu sňatků se pro 74,1 % ženichů a 75,6 % nevěst jednalo o první sňatek.

V kraji byla sňatečnost (4,6 ‰) vyšší než republikový průměr (4,4 ‰) a mezi kraji se řadila na třetí nejvyšší místo. Nejvyšší sňatečnost byla zaznamenána v hl. městě Praze, naopak nejnižší byla ve Zlínském kraji.

Uvnitř kraje pak byla zaznamenána nejvyšší sňatečnost v okrese Prachatice (5,0 ‰) a nejnižší v okrese Strakonice (4,3 ‰).

V roce 2023 bylo v kraji rozvedeno 1 201 manželstvícož bylo o 53 více než v předchozím roce. Z celkového 15,5 % žádostí o rozvod bylo podáno na návrh ženy a v 75,3 % se jednalo o společný návrh. Pro 80,3 % mužů a 82,8 % žen se jednalo o první rozvod.

Z celkového počtu rozvodů bylo rozvedeno 677 manželství s nezletilými dětmi. Z těchto rozvedených manželství se jednalo v 47,4 % o ukončené manželství s jedním nezletilým dítětem a v 46,1 % se dvěma nezletilými dětmi. Bylo rozvedeno také 44 manželství se 3 a více nezletilými dětmi.

Rozvodovost byla v Jihočeském kraji v roce 2023 stejná jako republikový průměr (1,8 ‰) a kraj obsadil desátou nejvyšší pozici. Nejnižší rozvodovost uvedl Kraj Vysočina, nejvyšší pak zaznamenali v Karlovarském kraji.

Nejvyšší rozvodovost v rámci kraje byla v okrese Strakonice (2,1 ‰), naopak nejnižší v okrese Jindřichův Hradec (1,3 ‰).

Další informace:

Zdroj: ČSÚ

,
0 0 votes
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments