V Jihočeském kraji vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda 

V Jihočeském kraji vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda.

Průměrná hrubá měsíční mzda je významný ekonomický ukazatel, který reflektuje úroveň odměňování zaměstnanců v určitém regionu nebo zemi za jejich práci. Tento ukazatel zahrnuje všechny složky mzdy před odečtením daní a povinných odvodů, jako jsou sociální a zdravotní pojištění.

Ve 3. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční mzda (přepočtené počty zaměstnanců) v Jihočeském kraji 41 683 Kč, ve srovnání se 3. čtvrtletím roku 2023 nominálně vzrostla o 6,6 %, absolutně o 2 599 Kč.

Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství Česka ve 3. čtvrtletí 2024 dosáhla výše 45 412 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 973 Kč, v relativním vyjádření to bylo o 7,0 % více. Spotřebitelské ceny se v ČR zvýšily za uvedené období o 2,3 %, reálně tedy mzda vzrostla o 4,6 %.

Mzda vzrostla ve všech krajích Česka, Jihočeský kraj se v tomto období umístil v mezikrajském srovnání na sedmém místě.

Medián mezd (hodnota uprostřed mzdového rozdělení) ve 3. čtvrtletí 2024 měl hodnotu  40 482 Kč (muži 42 893 Kč, ženy 37 824 Kč) a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostl o 6,6 %.

Ve 3. čtvrtletí 2024 se zvýšil počet zaměstnanců v Česku jen ve čtyřech krajích. Celkem bylo zaměstnáno o 6,9 tis. osob více (+0,2 %). Nejvíce vzrostl počet zaměstnanců v Praze (+19,6 tis. osob; +2,3 %), přičemž mírné zvýšení počtu zaměstnanců bylo dále zaznamenáno jen ve Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji. V ostatních krajích zaměstnanců ubylo. Nejvíce poklesl počet zaměstnanců v Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji (−1,3 %). V Jihočeském kraji se snížil počet zaměstnanců ve srovnání se 3. čtvrtletím 2023 o 0,8 %, tedy o −1,7 tis.

Průměrné mzdy a počty zaměstnanců v 1.–3. čtvrtletí 2024

V 1. až 3. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční mzda (přepočtené počty zaměst­nanců) v Jihočeském kraji 41 052 Kč, což je meziročně nárůst o 2 491 Kč, tedy o 6,5 %. Podle absolutní výše nárůstu mzdy se kraj v mezikrajském srovnání umístil až na dvanáctém místě a podle hodnoty průměrné mzdy na sedmém místě.

Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství v Česku v 1. až 3. čtvrtletí 2024 dosáhla výše 45 107 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 921 Kč, v relativním vyjádření je to o 6,9 % více. Spotřebitelské ceny se v Česku zvýšily za uvedené období o 2,3 %, reálně tedy mzda vzrostla o 4,5 %.

Nejvíce se nominální mzda zvýšila ve Středočeském kraji (+7,6 %), nejmenší nárůst byl zazna­menán Kraji Vysočina (+6,1 %). V hlavním městě Praze však stále zůstávají nejvyšší mzdy, průměrná mzda v Praze převyšovala průměrnou mzdu v Česku o 24,6 %. Z pohledu absolutní výše průměrných mezd zaostával Jihočeský kraj proti průměru celé republiky o 4,1 tis. Kč a proti průměru za hlavní město Prahu byl nižší o více než 15 tisíc Kč.

V 1. až 3. čtvrtletí 2024 se v Česku zvýšil průměrný evidenční počet zaměstnanců jen nepatrně (+1,8 tis.) Nejvíce zaměstnanců přibylo v hlavním městě Praze (+16,5 tis.) Nepatrně přibyli zaměstnanci ještě ve třech krajích (Jihomoravský, Středočeský a Plzeňský). V ostatních krajích se počet zaměstnanců ve srovnání se stejným obdobím minulého roku snížil, nejvíce v Morav­skoslezském kraji (−6,4 tis.).

Výpočet a význam průměrné mzdy: Průměrná hrubá měsíční mzda se vypočítává jako aritmetický průměr mezd všech zaměstnanců v dané oblasti. Do tohoto výpočtu se zahrnují základní mzda, příplatky, odměny, prémie, náhrady mzdy a další složky mzdy. Tento ukazatel poskytuje přehled o celkové úrovni odměňování, což může být užitečné pro porovnávání mezi různými regiony, odvětvími nebo časovými obdobími.

Faktory ovlivňující průměrnou mzdu: Průměrná hrubá měsíční mzda je ovlivněna několika faktory. Mezi nejvýznamnější patří:

  1. Ekonomická situace: V období hospodářského růstu mzdy obvykle rostou, zatímco během recese mohou stagnovat nebo dokonce klesat.
  2. Inflace: Míra inflace ovlivňuje kupní sílu mzdy. Pokud mzdy nerostou stejným tempem jako inflace, reálná mzda klesá.
  3. Struktura trhu práce: Vzdělání, kvalifikace a zkušenosti zaměstnanců hrají klíčovou roli. Vysokokvalifikované profese obvykle dosahují vyšších mezd než nekvalifikované práce.
  4. Regionální rozdíly: V některých regionech jsou mzdy vyšší, například ve velkých městech, kde jsou vyšší náklady na život, zatímco v méně rozvinutých oblastech mohou být mzdy nižší.
  5. Sektorová struktura: Některá odvětví, jako například IT nebo finance, tradičně nabízejí vyšší mzdy než například zemědělství nebo pohostinství.

Vývoj průměrné mzdy v České republice: V České republice dochází v posledních letech k postupnému růstu průměrné hrubé měsíční mzdy. Tento růst je podporován ekonomickým růstem, nízkou nezaměstnaností a růstem produktivity práce.

Důsledky a využití: Výše průměrné hrubé měsíční mzdy má několik důležitých důsledků a využití:

  1. Plánování a politika: Vláda a instituce používají tento ukazatel pro tvorbu hospodářské a sociální politiky, včetně nastavování minimální mzdy, daňových politik nebo sociálních dávek.
  2. Zaměstnavatelé: Firmy využívají údaje o průměrné mzdě k nastavení konkurenceschopných platů a benefitů pro přilákání a udržení talentů.
  3. Zaměstnanci: Pro zaměstnance je průměrná mzda referenčním bodem pro vyjednávání o platu a benefitech.

Závěrem lze říci, že průměrná hrubá měsíční mzda je klíčovým indikátorem ekonomického zdraví a životní úrovně v zemi. Její sledování a analýza pomáhají pochopit a reagovat na měnící se ekonomické podmínky a potřeby společnosti.

Další informace: Průměrné mzdy – 3. čtvrtletí 2024 / Vývoj českého trhu práce – 3. čtvrtletí 2024


REDAKCE / Zdroj: ČSÚ

,
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments