Města začínají bojovat proti výdejním boxům. Vadí jim chaos i vizuální smog.
Samoobslužné výdejní boxy se staly běžnou součástí městského prostoru. Objevují se u silnic, před obchody a mnohdy i na chodnících. Jejich obliba u zákazníků roste, ale zároveň sílí tlak na jejich regulaci ze strany měst a obcí. Radnice upozorňují na to, že neorganizované umisťování boxů kazí vzhled veřejného prostoru, komplikuje dopravu a narušuje celkovou funkčnost prostředí.
K iniciativě, která si klade za cíl zavést pravidla pro umisťování výdejních míst, se připojila i města jako Tábor nebo České Budějovice. Podle starosty Tábora Štěpána Pavlíka jde především o snahu sladit praktičnost těchto zařízení s respektem k okolní architektuře a urbanistickému rázu měst.
„Nejde o to, zakazovat boxy, ale dát jejich instalaci řád. Je třeba dbát na to, aby nepůsobily chaoticky nebo rušivě, zejména v historických částech města,“ vysvětlil Pavlík s tím, že některé ulice již nyní hostí tři boxy různých firem s odlišným designem – což podle něj působí nevzhledně a neorganizovaně.
Na problém reaguje i neziskový spolek Naše kultivovaná města, který vytvořil strategii pro citlivé začleňování boxů do veřejného prostoru. Jeho seminářů se účastní zástupci samospráv i odborníci z řad architektů, urbanistů a designérů. Města jako Brno, Liberec nebo Olomouc už začala zavádět opatření – v Brně dokonce došlo k odstranění jednoho boxu kvůli nevhodnému umístění.
Jedním z hlavních doporučení strategie je upřednostnit instalaci boxů v interiérech, například v obchodních centrech nebo vestibulech veřejných budov. Volné venkovní umístění je považováno za problematické, zejména tam, kde chybí návaznost na městskou infrastrukturu. To totiž může vést k dopravnímu přetížení, nebezpečným situacím pro chodce a řidiče a ke vzniku vizuálního smogu.
Autorka iniciativy Veronika Rút upozorňuje, že jednotný přístup k designu a pravidlům je výhodný i pro firmy. „Lepší je mít jasně daná pravidla, než čelit roztříštěným požadavkům každého města zvlášť. Na Západě už je tento přístup běžnou praxí,“ podotkla.
Zásilkové boxy však i nadále zažívají boom. Důvodem je mimo jiné útlum poboček České pošty a snaha firem nabídnout zákazníkům pohodlnější způsob převzetí zásilek – kdykoli a bez čekání. Letos má v Česku přibýt až 3 000 nových boxů. Zásilkovna chce navýšit počet Z-boxů na 5 200, Alza plánuje přes tisíc nových zařízení, rozšiřovat bude i PPL, GLS a OX Point.
V Českých Budějovicích se městské vedení zaměřuje hlavně na to, kde výdejní boxy stojí. Firmy zde musí předem předložit vizualizaci a prokázat, že zařízení nebude překážet v pohybu. „Spoléháme na otevřenou komunikaci s provozovateli. Většina z nich pravidla chápe a respektuje,“ uvedl náměstek primátorky Michal Šebek.
I když zatím nejde o závazné předpisy, v Táborské strategii jsou definována doporučení, kterými se řídí úředníci při povolování nových instalací. Tajemník radnice Lubomír Šrámek upozorňuje, že žádosti se posuzují individuálně – záleží na vzhledu boxu, jeho umístění i vlastnictví pozemku. Někdy je třeba povolení stavebního úřadu.
Města se tak snaží najít rovnováhu mezi potřebami obyvatel a udržením kulturního a funkčního veřejného prostoru. Podle Pavlíka lidé nové přístupy oceňují – ukazuje se totiž, že praktičnost nemusí jít nutně proti estetice a pořádkům ve městě.
REDAKCE / foto ilustrční