Růst návštěvnosti Jihočeského kraje pokračoval také začátkem roku 2024.
V hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) Jihočeského kraje se v 1. čtvrtletí 2024 ubytovalo 220 tis. hostů na 590 tis. nocí. Většinu z nich tvořili rezidenti. Nerezidenti se na počtu hostů podíleli 31 % a na počtu přenocování 23 %.
Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2023 se počet hostů ubytovaných v jihočeských HUZ zvýšil o 14,2 % a počet jejich přenocování o 8,4 %. O tento vývoj se zasloužila především zahraniční návštěvnost, kdy počet nerezidentů se meziročně zvýšil o více než jednu třetinu a počet jejich přenocování o více než jednu čtvrtinu. Výkony HUZ ale stále zaostávaly za objemy před pandemií. Do celkového počtu hostů z 1. čtvrtletí 2019 jim chybělo 7,5 %, rozdíl v počtu přenocování byl menší (−1,5 %). Počet tuzemských hostů a jejich přenocování již předpandemické hodnoty překonal, ale zahraničním hostům k jejich dosažení chyběla čtvrtina a k dosažení počtu přenocování 13 %.
Po propadu způsobenému pandemií se návštěvnost kraje od 2. čtvrtletí 2021 již meziročně zvyšovala s výjimkou 3. čtvrtletí 2022, kdy došlo k poklesu vlivem snížení počtu rezidentů. Ti v předchozích dvou pandemických letech často trávili letní dovolenou namísto ciziny v jižních Čechách, a ve 3. čtvrtletí 2022 se jejich počet vrátil k nižším předpandemickým hodnotám.
Z hlediska čtvrtletních hodnot je začátek roku charakteristický nejmenší cestovatelskou aktivitou. Podle měsíčních hodnot samotného 1. čtvrtletí byl nejslabší turistický ruch s nejnižší meziroční dynamikou v lednu a nejsilnější v březnu, kdy byla i nejvyšší meziroční dynamika. Díky ní již březen překonal návštěvnost předpandemického roku 2019. Lednové a únorové hodnoty na předpandemický rok 2019 dosud ztrácely.
V 1. čtvrtletí 2024 se v HUZ Jihočeského kraje ubytovalo 151 tis. rezidentů na 454 tis. nocí a 69 tis. nerezidentů na 136 tis. přenocování. V průměru se rezidenti zdrželi 3,0 noci a nerezidenti o jednu noc méně.
Většina nerezidentů pocházela z evropských zemí (64 %), ale jejich převaha již nebyla tak drtivá jako při pandemii. Do HUZ kraje se začali vracet hosté z Asie, především Tchajwanci a Jihokorejci. V 1. čtvrtletí 2024 se Asiaté podíleli na počtu nerezidentů z jedné třetiny a na počtu přenocování z jedné pětiny.
V čele zahraniční návštěvnosti jižních Čech byli Němci, s podílem 23 % na počtu nerezidentů a 30 % na počtu jejich přenocování. Na druhém a třetím místě se podle počtu hostů a také podle počtu přenocování umístili Tchajwanci a Rakušané. Čtvrtá příčka podle počtu hostů patřila Jihokorejcům, kteří ale počtem přenocování obsadili kvůli krátkým pobytům až šesté místo. V počtu přenocování je předstihli zásluhou delších pobytů Slováci a Nizozemci.
Mezi nerezidenty se do první desítky zemí podle počtu přenocování v Jihočeském kraji zařadili poprvé Bulhaři, jejichž návštěvnost vzrostla několikanásobně. V 1. čtvrtletí 2024 zde trávili pětidenní pobyty. Znamenalo to druhé nejdelší pobyty po Nizozemcích, kteří přijížděli zpravidla na šest dní.
Výsledky za HUZ v sobě zahrnují i údaje za lázeňská ubytovací zařízení. Počet hostů ubytovaných v jihočeských lázních meziročně stagnoval. Počet jejich přenocování zásluhou o jeden den delší průměrné doby pobytu vzrostl o 9 % a převýšil i hodnotu z předpandemického 1. čtvrtletí 2019. V lázeňských HUZ jižních Čech se v 1. čtvrtletí 2024 ubytovalo 8 tis. osob na 104 tis. nocí. Klientelu tvořili vesměs (více než z 99 %) hosté z tuzemska. V průměru byl každý rezident v lázních ubytován téměř na 13 nocí, tedy přibližně na dva týdny.
Tuzemští lázeňští hosté se v 1. čtvrtletí 2024 podíleli na celkovém počtu rezidentů ubytovaných v jihočeských HUZ z 5,4 % a na počtu přenocování zásluhou dlouhých pobytů z téměř 23 %.
V HUZ celé České republiky se v 1. čtvrtletí 2024 oproti stejnému období minulého roku zvýšil počet ubytovaných hostů téměř o 10 % a počet přenocování o necelých 8 %, to vše zejména díky zahraniční klientele. K dosažení předpandemických výsledků nerezidentům a počtu jejich přenocování však stále ještě chyběla 3 %, resp. 7 %. Počet rezidentů a jejich noclehů již hodnoty před pandemií překročil (+10 %, resp. +4 %) a vyšší byl i celkový počet hostů (+3 %). Celkový počet přenocování na ně ale podle předběžných výsledků poněkud ztrácel (−1,5 %).
Z regionů nejvíce hostů na největší počet přenocování tradičně přilákalo hlavní město Praha, do kterého míří zejména cizinci, aktuálně s podílem 76 % na celkovém počtu ubytovaných hostů. Druhé místo v pomyslném regionálním žebříčku podle počtu hostů i jejich přenocování obsadil Královéhradecký kraj, který díky horským podmínkám mívá silnou zimní sezónu. Za jeho vysokou návštěvností stáli především rezidenti.
V porovnání se stejným obdobím minulého roku se počet ubytovaných hostů ve všech krajích s výjimkou Pardubického zvýšil. Počet přenocování meziročně vzrostl ve většině krajů, k poklesu došlo v pěti krajích (Pardubickém, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém a Olomouckém). Největší nárůst návštěvnosti zaznamenalo hlavní město Praha, zejména zásluhou přírůstku nerezidentů, a Kraj Vysočina především díky rezidentům.
Jihočeský kraj se v pomyslném regionálním žebříčku umístil počtem hostů i jejich přenocování na šestém a pátém místě. K celorepublikovým výsledkům přispěl 5 až 6 %. Dynamika meziročního růstu byla nadprůměrná, meziroční přírůstek počtu hostů byl třetí nejvyšší a počtu přenocování pátý nejvyšší.
Další informace:
- Cestovní ruch – 1. čtvrtletí 2024
- Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízeních ve Veřejné databázi
- Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje podle měsíců
Zdroj: ČSÚ